Začínali jsme vlastně před revolucí, zjara roku 1989. Prvním krokem bylo vyřízení „povolení k podnikání“. V tehdejší totalitní době to nešlo jinak než v rámci založení spotřebního družstva. Po počátečních průtazích se nám vše podařilo i přes různé překážky, třeba pohovory na tehdejším OV KSČ, kde se podivovali nad tím, cože to vzniká za konkurenci spotřebnímu družstvu Jednota a hlavně proč, co za tím vězí?

Když jsme tedy po půlročním vyřizování na podzim uvedeného roku obdrželi laskavé svolení, nastala ta nejlehčí část, totiž jak ho pojmenovat. Protože jsme byli první v našem regionu, zvítězil návrh pojmenovat se symbolicky podle nejvyšší moravské hory PRADĚD. A tento název nám zůstal dodnes.

Činnost družstva byla různorodá, např. provozování stánků na různých akcích, prodej dovezeného zboží atd. Zakládajících členů družstva bylo pět, později se přidaly také dvě manželky stávajících členů. Vzhledem k tomu, že po revoluci se již někteří členové neztotožnili s principem družstevnictví – tedy budování společného majetku a jeho dalším spravováním, začali někteří podnikat na „vlastní triko“.

Nezbylo nám tedy nic jiného než se přizpůsobit.

Vyřídili jsme si koncesi k provozování cestovní kanceláře a po různých obměnách forem podnikání pracujeme v tomto oboru dodnes...

 

Chronologie cestovní kanceláře Praděd : 

1989 – vznik spotřebního družstva Praděd.

1990 – první zájezdy pro veřejnost a odborářské kolektivy do Salcburku, Mnichova, Vídně a Paříže.

1991 – první vojensko-historický zájezd – francouzská Maginotova linie, odborný průvodce – přední československý odborník bunkrolog Martin Ráboň.

1992 – poprvé se uskutečnil zájezd do oblasti Normandie. Během týdne se projelo normandské pobřeží od Cherbourgu až po Dunkerque na francouzsko-belgických hranicích.

1993 – pokračovali jsme v tradici zájezdů na hory na Slovensko, tentokrát jsme prošli Malou Fatru a sjeli Oravu na vorech, které jsme si, jako každý rok předtím a také další roky až doposud, stavěli sami před vyplutím.

1994 – 50. výročí vylodění v Normandii, mimo jiné jsme v Cherbourgu navštívili v rámci dne otevřených dveří americkou letadlovou vrtulníkovou loď Guam. Poprvé jsme použili služby dopravní společnosti VOBUS Hanušovice.

1995 – vydali jsme se za kanál do Velké Británie, největším zážitkem byla asi prohlídka křižníku Belfast, který je zakotven v Londýně na Temži.

1996 – „vojenský“ zájezd do Nizozemí. Poprvé jsme uspořádali cykloturistický výlet a to do Rakouska. Podél řeky Salzach jsme jeli od Krimmelských vodopádů přes Zell am See, Salzburk až k jezerům za Salzburkem.

1997 – cykloturistický výlet do Francie. Navštívily se vodopády na Rýně u Schaffhausenu, Grenoble, kaňon Ardeche, Pont du Gard, Avignon, Arles…

1999 – zájezd na leteckou výstavu v Paříži na Le Bourget.

2001 – na jaře jsme uskutečnili letecký zájezd za velkou louži. V USA jsme pronajatými mikrobusy projeli východní pobřeží od New Yorku (letadlová loď Intrepid), přes Washington (muzeum letectví a kosmonautiky…), Norfolk ve Virginii a Wilmington, kde je zakotvena bitevní loď North Caroline s impozantními děly ráže 406 mm. Tyto letecké zájezdy jsme s různými obměnami (např. prohlídka kosmodromu Cap Canaveral, letecké muzeum Wright-Peterson, Niagarské vodopády…) zopakovali ještě v létech 2004, 2006 a 2009.; Finsko - třemi mikrobusy jsme projeli pobaltskými republikami, Finskem po stopách zimní války v roce 1939 a cestu jsme zakončili pobytem v Petrohradu poté, co jsme překonali s problémy finsko–ruskou hranici u Vyborgu. Problémy však nedělali Rusové, ale komisní Finové, kteří za nás měli strach, aby nám neukradli v Rusku mikrobusy.

2002 – první „vojenský“ zájezd do Ruska s průjezdem přes Bělorusko. Kromě proslulé brestské pevnosti na nás nejvíce zapůsobila krása běloruských žen. V Moskvě a u Moskvy pak tankové muzeum Kubinka s nezapomenutelným přísným průvodcem ďaďou Borisem a letecké muzeum v Moninu, kde nás provázel bývalý pilot na lendleasovém bombardéru B-25. V Petrohradu jsme nevynechali Auroru. Itálie - od bojišť v Dolomitech jsme pokračovali přes La Spezii do Říma a dále na jih na Monte Cassino.

2003 – první zájezd na sever Evropy do Švédska, Norska a Dánska. Nejpůsobivější byla prohlídka baterie Vara poblíž norského přístavu  Kristiansand. Tato baterie německého Atlantického valu byla vyzbrojena kanóny ráže 38 cm a ještě dlouho po válce byla v činné službě.

2004 – účast na oslavách u příležitosti 60. výročí vylodění v Normandii (shodou náhod jsme se dostali až do centra oslav, anglickou královnu jsme měli opravdu na dosah ruky) a také na oslavě operace Market Garden v nizozemském Arnhemu.

2005 – Anglie - oslavy 200. výročí bitvy u Trafalgaru v Portsmouthu. Na oslavu připluly lodě ze všech koutů světa, kromě námořních velmocí (USA, Francie, Rusko, Německo…) se zúčastnily lodě i různých „malých“ námořnictev, jako např. z Indonésie, Ománu, Ghany apod. – Jižní Francie - kromě řady vojenských muzeí, pevností alpské části Maginotovy linie jsme navštívili i přístav Toulon. Do Toulonu, dle hesla „štěstí přeje připraveným“, jsme přijeli zrovna v den, kdy byl mimořádný den otevřených dveří na námořní základně. Mohli jsme si tedy prohlédnout zakotvené vojenské lodě včetně nejmodernější francouzské letadlovky Charles de Gaulle. – Poprvé jsme vyjeli alespoň kousek na Balkán a navštívili jsme Srbsko a Bělehrad. Ve zdejším leteckém muzeu mají i zbytky sestřeleného amerického „neviditelného“ letounu B-117 z bombardování Srbska v roce 1999.

2010   – Ukrajina - navštívili jsme historická místa československých dějin – Zborov a Sokolovo, Krym (ponorkovou základnu ve skále Balaklava, Livadijský palác v Jaltě, ale především jsme byli přítomni na oslavách Dne námořnictva Ruské federace v Sevastopolu). Také jsme si prohlédli deaktivovanou základnu strategických řízených střel v Pervomajsku, Oděsu, Vinnicu s jedním z Hitlerových velitelských stanovišť a samozřejmě také Kyjev a Lvov. Zájezd byl opakován ještě v roce 2012. – První „železniční“ zájezd do Mekky železničních fanoušků – do Švýcarska. Kromě přepravy autobusem do Švýcarska a zpět jsme se po Švýcarsku díky Swiss Passu přepravovali pouze vlakem, lanovkami, zubačkami a loděmi. Neskutečně krásné počasí umožnilo výhledy na alpské vrcholy (Matterhorn, Jungfrau…).

2011 – opakovaná návštěva ve francouzské Bretani (předtím v roce 1997, 1998, 2003). Tentokrát jsme vyjeli i na ostrov Jersey, který spolu s okolními ostrovy byl jediným britským  územím, které Německo během 2. světové války obsadilo. Proto tam byly perfektně zachovány objekty Atlantického valu. Při okružní jízdě Bretaní jsme si prohlédli obří ponorkové kryty (St. Nazaire, Lorient), které sloužily německému ponorkovému loďstvu.

2012 – Madrid a okolí - první návštěva Španělska. Pronajatými mikrobusy jsme si zajeli do Tolega, Segovie, El Escorialu a taky si prohlédli Madrid. Kromě vojenských zajímavostí samozřejmě i „civilní“ památky.

2013 – Rusko - po letech, kdy se pravidelně co dva roky jezdilo do Moskvy a Petrohradu jsme u příležitosti 70. výročí Stalingradské bitvy navštívili město Volgograd. Je třeba říci, že návštěva tohoto města – hrdiny zanechala ve všech účastnících nezapomenutelné zážitky. I tisícikilometrový přejezd přes noc z Moskvy do Volgogradu a stejný počet zpět jsme vydrželi. Při všech našich zájezdech do Ruska (2003, 2005, 2007, 2009, 2011, 2013) se navštěvuje i letecká výstava MAKS.

 

 

 1992 - zájezd do Francie

1992 - zájezd do Francie

Katalog Sommer v němčině s nabídkou ubytování
v Jeseníkách a Králickém Sněžníku z roku 1992       
     

 
            
            1993 - list s nabídkou zájezdů

 

 

1995 - předběžná přihláška

 

 

 

 

 

 

 

 
                 1996 - nabídka zájezdů

   Kompletní katalog zájezdů v roce 1996

    
          1996 - vojenskohistorické zájezdy            

            Letáky s vojenskohistorickou
            nabídkou 19992000 2011


         2009 - leták vojenskohistorických
         zájezdů v polštině

          
                                         

                                         
                                                    Katalogy na vojenskohistorické zájezdy z posledních let v téměř nezměněné podobě...